Horské jezero ve výšce 720 m nad mořem, s vodou, kterou neznečisšuje žádný průmyslový odpad ani provoz motorových lodi, dnes patří k obrazu východní části Šumavy. Průměrná hloubka jezera je 6,5 metru, největší hloubka 21,5 metru. V prosinci 1997 uplynulo 40 let od dne, kdy se začalo s jeho napouštěním. Stavba začala již v roce 1950 výstavbou nových cest náhradou za ty, ktere byly později zatopeny, odlesňovaním, přeložkou železnični tratě, likvidací tuhových dolů v Hůrce u Černé v Pošumaví a přenesením hřbitovu. V přehradním jezeře zmizela rašeliniště pod Černou a u Dolní Vltavice i srdce Vltavy nad Horní Planou, které dobře znali starši vodáci. Přehradni hráz vysoká 28 m je tvořena nasypanou zeminou s betonovým jádrem a obložena kameny. Celková délka jezera, u nás nejvetsiho, přesahuje čtyřicet kilometrů, vodni plocha má 4650 ha (některé prameny uvádějí 4870 ha). Jezero je rozlito v údoli Lipna až k Želnavě, v jednom mistě na pravém břehu zasahuje až na rakouské území. Na levém břehu vznikla ze šumavských vsí a městeček střediska vodních sportů - Frymburk, Dolní Vltavice, Černá v Pošumaví , Horní Planá. Ojedinělým, a u nás prvým, bylo technické řešení hydroelektrárny, která provoz zahájila v r. 1959. V místech, kde nyni stojí přehradní hráz, začinala řeka prudce klesat. V délce toku 12 km měla spád 163 m, čili asi 15 %. Již dříve se uvažovalo o využiti této energie. Z části bývala využívána malými elektrárnami a průmyslovými závody v Loučovicích. Dostatek elektrické energie z místních zdrojů umožnil již v letech 1909-11 vybudování soukromé elektrické dráhy z Lipna přes Loučovice a Vyšši Brod k železniční stanici Rybník. Zvlaštnost zdejšího řešeni spočívá ve využití onoho značného, přirodou daného spádu. U levého břehu před přehradní hrází je vybudováno zařízení, kterým voda padá šachtou vylámanou ve skále do hloubky právě těch 160 m a svou obrovskou silou roztáčí kola dvou Francisových turbin uložených v podzemní hale. Odtud pak vlastní silou odtéká téměř vodorovným odtokovým kanálem dlouhým 3,5 km do vyrovnávací nádrže nad Vyššim Brodem. Na této podzemní cestě protéká Vltava na jednom místě pod svým starým korytem. Proražení odtokového tunelu trvalo přes tři roky. Před půlnocí z 10. na 11. ledna 1956 se na posledním metru, který zbývalo prorazit od Lipna i od Vyssiho Brodu, setkaly party barabů vedené Karlem Skopkem a Miroslavem Salandou. Výkon lipenské hydroelektrárny je 120 000 kW elektrické energie. Slouži především k okamžitému zvýšení dodávky elektrické energie v době spotřební špičky. Na to, aby se z klidu obě turbiny roztočily na plný výkon stačí 2 minuty, v připadě pohotovostního zapojení, tj. když jsou otevřeny uzávěry vody před turbinou, stačí jen 45 vteřin.

Lipenská údolní nádrž je nejkvalitnějším jachtařským a windsurferským revírem v České Republice, kvalitou přírodních podmínek plně vyhovuje pro pořádání vrcholných světových soutěží typu Mistrovství světa(1993) či Mistrovství Evropy(1991). Její úctyhodné rozměry to potvrzují: délka - 42km, největší šírka skoro 8 km. Olympijské tratě pro regaty sportovních plachetnic lze postavit nejméně ve 4 lokalitách - největší prostor je k dispozici nad Frymburkem u Kovářova. O bezpečí uživatelů vodní plochy se starají 2 záchranářské organizace. Podnebí oblasti je většinu roku chladné a vlhké, v letních měsících však teplé, takže vytváří příznivé podmínky pro rekreaci u vody. Na jezeru se však za silného větru vytvářejí vlny vysoké až 1,5 m, které nebezpečně ohrožují plavce a menší lodi.